Miluju tě, nenávidím tě.

"Můžeme si promluvit? Vidím, kam se náš vztah dostal. Prokazuješ mi nulovou citovost. Všiml jsem si před dlouhými měsíci, že už nemáš žádnou řeč těla. Chápu a přijímám to. Veškeré mé snahy zachránit vztah selhaly, už jsem byl u dvou psychologů a ty říkáš, že všechna práce a vina jsou na mé straně. Ok, už půl roku přetahujeme. Vždyť já už vyloženě vnímám, že mne nenávidíš. Pojďme si sednout a říci si, jak dál. Totiž jak dál s rozchodem. S rozvodem."

Plíživě s liščíma očima, které se poprvé naplňují jakousi barvou a jiskrou přistupuje k vám, k vašemu překvapení se vám lepí na krk, obejme vás a zašeptá:

"Ale miláčku. To není pravda. Já tě přece miluju."

Vydrží několik vteřin v objetí, pak se pustí, odvrátí se a kráčí pryč. Jak vás míjí, zase jí vyhasnou oči.

Zůstáváte stát v totálním zmatku ve svém pokoji. Váš mozek je ochromen. Prožívá naprosto nestravitelnou směs dvou protichůdných informací naráz.

Když odcházíte do práce, pozvedá dlouhé měsíce naprosto chladná žena, miminko za sklem okna. Vaše dítě! Musíte zabrat a nějak své potíže vyřešit, odcházíte zmateni do zaměstnání a netušíte, co se vám právě v mozku stalo. Netušíte, že jste psychicky týráni.

Poznali jste podobný příběh?

Tak jste zažili pro lidský mozek patrně nejzhoubnější druh manipulace. Double bind (dvojná vazba) je patrně nejdestruktivnější technika, která zásadně psychosomaticky ohrožuje zdraví a plíživě rozkládá integritu jedince či dítěte. Náš mozek není schopen přijmout a zpracovat dvě protichůdné, neslučitelné informace. Nejčastěji v opozitu verbální a nonverbální komunikace. Tedy tón hlasu, gesta, výraz tváře, celková mimika jsou v rozporu se slovním, verbálním projevem. Termín "double bind" pochází od zakladatele rodinné terapie Gregory Batesona a je z roku 1956.

Reakce týraného opakovanými dvojnými vazbami je katastrofální. Může dojít k jeho rozdvojení osobnosti nebo k odštěpení její části. Hledá z nesnesitelné situace únik do fiktivního, nereálného světa. Tento destruktivní způsob komunikace Bateson vysledoval díky výzkumu v tzv. schizofrenogenních rodinách, tedy v rodinách, kde matky takto patologicky mluví a chovají se ke svým dětem, což je bohužel podhoubí pro pozdější vznik schizofrenie.

"Zlatíčko, to je v pořádku, vodičku utřeme, viď?"

Zdánlivě mile, s úsměvem, skloněná k dítěti nad rozlitým čajem promlouvá matka k nebohému dítěti. Návštěva probíhá nenuceně dál, nikdo nezaregistroval, co se ve skutečnosti odehrálo. Totiž zblízka se matka na dítě dívala nenávistně, zpražila ho ledovým pohledem a nenápadným pohybem ruky naznačila, že až budou sami, přijde trest.

Dítě zůstalo v šoku. Právě se od matky, na které je plně emocionálně závislé, dozvědělo, že je milované zlatíčko, které bude ale jasně potrestáno za to, co udělalo, za to, jaké je. Jedna jeho část je milována, druhá nenáviděna. Schizofrenie.

Jen pozorný člověk by zaznamenal, že ona zdánlivě milá věta byla vyslovena mrazivě, s chladnou intonací, že jednotlivá slova byla ceděna přes zuby.

Jistě si vzpomenete i scénu z nějakého "psycho" filmu, kdy se tyran zdánlivě mile přisune k oběti, chytne ji za bradu, laškuje s ní a konejší ji slovy, jaká je to milá a hezká holčička a že ji vždycky miloval. Druhá ruka se přitom v záběru přibližuje k hrdlu oběti s břitvou v prstech.

Dvojná vazba je precizní manipulátorský akt. Šach mat. Není zde řešení. Nelze mu uniknout. Zmatení adresáta je dovedeno k dokonalosti. Nelze odejít, vykřičet se, zbývá jediné, rozdvojit se a zachránit pro mozek nezpracovatelnou bolest pramenící z neslučitelnosti podnětů. Lidský mozek je lidský. Není konstruován na nelidské chování.

Možná jen mimořádně asertivní dítě situaci zvládne o něco lépe. Mohlo by se zdát, že rozdílné přístupy obou rodičů například při střídavé péči jsou dvojnou vazbou, ale naštěstí to tak není. Přísný otec, liberální matka není vůbec ideální, to ano. Oba jsou ale konzistentní ve svých výchovných přístupech, což je opak dvojné vazby. Dítě se přes počáteční zmatek, jak to "na světě vlastně chodí" orientuje zpočátku obtížněji, postupně však těží z obou přístupů, obohaceno dalším rodinným systémem, stává se i zpravidla schopnější, inteligentnější, s větší vůli přežít a něčeho dosáhnout, jak ukazují i výzkumy inteligence dětí z rozvedených rodin, které u nás prezentuje a provádí sociolog Mgr. Petr Fučík, PhD.

Přál bych si, aby co nejvíce lidí, pokud jsou ve vztahu s patologickým manipulátorem, dokázali tohoto "červa" detekovat a pomocí protimanipulativní obrany se asertivně bránit. Pokud víte o někom, komu by článek mohl pomoci, přepošlete mu ho.

Zejména už dospělým lidem, kteří se potýkají právě s "rozdvojením", pochybám o sobě, nejistotou, úzkostí, slabé integritě. Těm může způsobit objev principu schizofrenogenní patologické komunikace obrovský aha moment.

Otázky k zamyšlení:

Jak v tomto kontextu vnímáte jeden z nejpoužívanějších symbolů lidstva, zobrazení nejvyšší božské lásky na celém světě, zubožené utýrané tělo člověka přibitého na kříž?

A co na to komsomolec Zajíc? Vysílá ten správný signál? Byl ztělesněním čistoty a pravdy oficiálně prezentovaného režimu jako nejvyšší formy spravedlnosti, hojnosti a míru socialismu? Nebo spousta z nás tušila, že vlci, hipíci a disidenti jsou vlastně i blíž skutečné realitě, pravdě?

Co všechno kolem nás je ve skutečnosti prodlouženou rukou regulérního brainwashingu? Lze na plakátu bojovat za mír? Jak se bojuje za takový mír? Je tím nejvhodnějším prostředkem atomová bomba vedoucí k definitivnímu absolutnímu míru?

Kolik ze sdělení, hesel, prohlášení, reklam kolem nás je naprosto protichůdných a lživých? Už je vám ano, líp?

Do jaké míry prosákla Orwellova vize do naší technologicky dokonalé a odcizené společnosti? Na jeho Ministerstvu lásky se mučili vězni. Dokonalý double bind.

Však také jedinému správného přístupu, kterým se kontroluje kolektivní myšlení v románu 1984 se říká doublethink, je to schopnost naprosto věřit protichůdným tvrzením. Proto je kniha George Orwella jedním ze základních lidských děl.

Připomeňme si tři neochvějné základy společnosti kontrolované okem Velkého bratra, komunikující naprostý double bind-doublethink.

Válka je mír.

Svoboda je otroctví.

Nevědomost je síla.

Už jsme byli hodně blízko, to už nebyl žádný utopický román:

Arbeit macht frei.

Jak blízko jsme Orwellově vizi dnes?

Kamil Novotný, konzultant Protimanipulativní obrany

18. 2. 2021